11
Fotogalerie

Bez černý a jeho využití: soutěžte s bezinkovými recepty

Bez černý je naše původní dřevina, která se ve volné přírodě vyskytuje v hojném množství. Pokud jí dáte šanci i na své zahradě, odvděčí se vám hned několika způsoby. Seznamte se s mnoha možnostmi jejího využití.

Časy se mění. Zatímco dřív býval bez černý nedílnou součástí zahrad a dvorků, v dnešní době bývá z těchto míst většinou odstraňován.

Učme se z minulosti

Naši předkové si bezu černého (Sambucus nigra) vážili. Svědčí o tom nejen několik zachovaných rčení či říkadel (i vás možná babička učila, že člověk má před heřmánkem smeknout a před bezem kleknout), ale také už téměř zapomenutý zvyk darovat nevěstě bezovou sazenici, aby si ji mohla vysadit k novému příbytku. Koneckonců bez Slované chápali jako svůj posvátný strom. 

 bez_1.jpg
 

Snad každá část tohoto keře má své využití. Poté, co se na jaře vyvinou lichozpeřené listy, nastává od května do června období kvetení. Smetanově bílé až nažloutlé květy plné pylu se specifickou vůní visí v plochých vrcholících.

Sběr začíná květy

Dá se z nich připravit ledasco: sirup, čaj, limonáda či šťáva, můžete je obalit v těstíčku, osmažit (kosmatice), použít jako náplň do bylinných pytlíčků, které se po zahřátí přikládají na místa, kde vás trápí revma, či součást blahodárné koupele.

bez_5.jpg
 

Květy čerstvé i sušené (rozprostřete je v tenké vrstvě v průvanu na tmavém místě, aby neztratily barvu) jsou vhodné nejen jako prevence, ale i jako lék proti chřipce, angíně, kašli či rýmě, při nachlazení. Látky v nich obsažené (glykosidy, třísloviny, vitamin C, slizovité látky, éterické oleje a organické kyseliny) čistí krev, usnadňují vykašlávání, snižují teplotu, jsou močopudné a vyvolávají pocení.

Bezinkový sirup a další recepty z černého bezu najdete ZDE

bez_2.jpg

S listy na krtka

Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a množství vápníku. Sbírají se v období léta a vaří se z nich čaj, který čistí krev, je projímavý a močopudný. Rozemleté mladé listy se přikládají na bolestivé klouby a revmatické končetiny.

Pokud se snažíte vyhnat ze zahrady krtka, zahrábněte mu čerstvé bezové listí rovnou do nory. Jejich specifický zápach umocněný procesem tlení by ho měl donutit k odchodu.

Po prázdninách přijdou na řadu bezinky

Od srpna do poloviny listopadu dozrávají lesklé černé plody, obsahující glykosidy, karoteny, antokyan, cholin, cukry, organické kyseliny, v čerstvém stavu vitamin C, ve slupce a v semenech vitaminy A, B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou.

bez_3.jpg
 

Používají se stejně jako květy čerstvé i sušené (suší se bez stopek). Mají podobné léčivé účinky (při nachlazení, migréně), ale hlavně výborně chutnají. Připravují se z nich vína, likéry, marmelády a džemy, zavařeniny, šťávy, dezerty, omáčky, povidla, dříve i kaše a polévka.

Syrové bezinky jsou pro ptáky, ne pro lidi!

Při sběru plodů pamatujte, že je nutné zpracovat je okamžitě po otrhání. Rovněž se doporučuje odstranit stopky, negativně ovlivňují chuť bezinek. Především ale neochutnávejte bezinky syrové! Mohlo by vám být zle, protože obsahují glykosid sambunigrin, který se však tepelnou úpravou zcela odbourá.

Pokud víte, že všechny plody nevyužijete, nechte je na keři ptákům. Rádi je sezobnou, navíc díky svému složení pro ně před blížící se zimou představují jeden z nejlepších druhů potravy. Ze semen, jež roznesou, pak mohou vyrůst nové keře.

Tady najdete chutné recepty z plodů černého bezu. 

Jak se hraje na bezové dřevo

Naši předkové znali ještě další využití bezu, konkrétně jeho větví, z nichž vyráběli nástroje zvané koncovka a fujara. S jejich historií nás seznámil Miroslav Ešner, který je vyrábí. Díky němu a dalším nadšencům můžete zvukům těchto nástrojů naslouchat i v současnosti.

P1090671.JPG
Foto: Miroslav Ešner, Koncovky.cz 

Podle jeho slov na koncovku hráli pravděpodobně už staří Slované, byla jejich přítelem na pouti životem. Oblíbená bývala zvlášť na Slovensku a zhotovovala se z různých přírodních materiálů. Černý bez byl jedním z nich, protože má duši (dužinu) na vedení vrtáku a jeho dřevo je dostatečné tvrdé.

Jak byste koncovky charakterizoval?

Provrtaný kousek větve si razí cestu do přetechnizovaného světa. Pomáhá lidem vnímat přírodu a vnímat sebe jako součást přírody.

Dokáže na tento hudební nástroj hrát i člověk, který nemá s provozováním hudby žádnou zkušenost? Jakým způsobem?

Píšťala se ovládá silou dechu a nemá na sobě žádný ovládací otvor, kterým by se tóny daly pokazit, nelze na ni hrát falešně. Vždy ladí s druhými, stejně dlouhými koncovkami, bez ohledu na to, co na ni hrajete. Hraní na koncovku v přírodě se dá přirovnat k meditaci, a pokud se jich spojí více, vzniká nádherná harmonie.

Z vlastní zkušenosti vím, že lidé se naučí hrát na píšťalu koncovku za deset minut a mohou hned začít společně intuitivně muzicírovat. Již několikrát se mi při našich pořadech stalo, že během hodiny začali lidé nejen společně hrát, ale díky koncovce i zpívat a došlo k hezkému propojení kolektivu. Samozřejmě hraní písní je podstatně obtížnější. Také se ukázalo, že někomu tóny koncovky mohou vadit, protože rychle působí na psychické bloky a otevírají je.  

P1140196.JPG
Foto: Miroslav Ešner, Koncovky.cz 

Jelikož je v přirozené, lýdické stupnici, nemá všechny tóny jako například zobcová flétna. Proto jdou zahrát pouze některé skladby nebo se při hraní vybrané písně vynechávají tóny, které na koncovce nejsou. Na Slovensku jsou oblasti poznamenané koncovkami a lidové písničky jsou pro ně přizpůsobené.

Jaké využití má dnes koncovka?

Přestože s novou úlohou koncovek v životě přišel ze Slovenska hudebník Žiarislav, zdá se mi, že daleko více se jeho myšlenky prosazují v Čechách. Koncovky se zde využívají pro muzikoterapii, pro společné hraní ve školách a školkách, hraní v rodinách nebo jen tak při toulkách přírodou.  

P1060759.JPG
Foto: Miroslav Ešner, Koncovky.cz 

Hraní vyžaduje brániční dýchání a je výborné pro lidi s dechovými problémy. Proti jiným píšťalám a flétnám odpadá dlouhé učení. Při hře vzniká množství vyšších harmonických tónů, které jsou balzámem pro naše buňky. Každý orgán má svoji frekvenci a v dnešní době reprodukované hudby je o ni zpravidla ochuzen.

Na vašem webu Koncovky.cz si čtenáři mohou prohlédnout různé typy koncovek. Používá se u nás některá z nich častěji?

V Čechách se nejvíce používá píšťala koncovka v ladění C délky 65 centimetrů, děti od dvou až tří let mohou foukat na poloviční C v délce 33 centimetrů.  

P1000872.JPG
Foto: Miroslav Ešner, Koncovky.cz 

Z bezového dřeva vyrábíte i fujary. Čím se odlišují?

Fujary jsou větší a na rozdíl od koncovek na ně lze hrát všechny tóny běžné stupnice. Vyžadují při hře plné soustředění a jsou opravdu návykové. Mají krásný zvuk.

Vaše práce je hodně netradiční. Jak ji vnímáte?

Píšťala koncovka mi učarovala, a to tak, že jsem tyto nástroje začal vyrábět. Snažím se je dělat kvalitní, se zachováním suků a někdy větviček. Některé mají dokonce na části povrchu ponechanou kůru. Jednoduchým obrázkem přizdobuji pouze malé koncovky pro děti nebo velké na přání.

Jsem přesvědčený, že příroda je největší umělec a všechno lidské snažení může být pouze přiblížení k její dokonalosti.

Pokud by někdo měl chuť pustit se do výroby koncovky, je to možné?

Ano, zanedlouho, konkrétně ve dnech 16. až 18. září 2011, se ve Skalce u Doks chystá takto zaměřený kurz. Více informací si čtenáři mohou přečíst na stránkách Koncovky.cz.  

pole.JPG
Foto: Miroslav Ešner, Koncovky.cz 

Bez černý jako líheň mšicích zabijáků

Bez pěstovaný na zahradě si pochvalují i majitelé přírodních zahrad, kteří se snaží vyhnout chemickým postřikům rostlin. Na něm totiž žijí mšice bezové (Aphis sambuci), nevyskytující se na jiných rostlinách. Jejich těl využívá například vosička mšicomar ke kladení svých vajíček.

Živí se jimi i larvy pestřenek (jedna larva dokáže spořádat 200 i více mšic za dva týdny) a larvy i dospělci slunéčka sedmitečného (jedna larva zkonzumuje během svého vývoje přes 600 mšic). Mšice bezové se tak stávají jakousi konzervou pro vyvíjející se užitečný hmyz, který po zakončení svého vývoje odletí dále do zahrady, kde postupně likviduje další druhy mšic.

Ochutnali jste Jidášovo ucho?

A když bez zestárne? Na jeho porušených, případně mrtvých kmenech často roste boltcovitka bezová (Hirneola auricula), houba známá jako Jidášovo ucho. Její jméno vychází z pověsti, že byla poprvé nalezena na stromě, na němž se oběsil biblický Jidáš.

J_ucho.jpg

Svým tvarem připomíná b oltec lidského ucha a podobá se mu i na omak. Barva houby bývá světle až tmavě hnědá, někdy i s načervenalými odstíny. Po usušení se zbarví dočerna. Možná ji znáte z čínských pokrmů, jejichž tradiční součástí je. Krom toho, že výborně chutná, má i léčivé účinky.

Soutěžte s námi: co s úrodou bezinek?

Milí čtenáři, jak vidíte, bez černý nabízí mnohé způsoby využití a je jen na vás, zda jich využijete. Pro inspiraci se zaměříme na jeho plody, které právě dozrávají. Zúčastněte se naší soutěže a pošlete nám do 18. 9. 2011 na adresu hradova@mf.cz nejlepší recept z bezinek, který znáte. Podmínkou je, že ho již máte odzkoušený.

Připojte k němu informaci, jak jste k němu přišli, a pokud máte, rozhodně přidejte i fotky výsledného produktu. Do předmětu zprávy napište Bezinky. Soutěžní příspěvky bez vyplněného předmětu a bez kompletní adresy vašeho bydliště nebudou do soutěže zapojeny.

bez_4.jpg
 

Nejzajímavější recepty vybereme a vítěze odměníme zajímavými cenami: připraveny jsou knihy o zahradničení, několik koncovek, které speciálně pro tuto příležitost vyrobil Miroslav Ešner, a hudební nahrávky hry na nástroje z bezu.

Doporučujeme

Články odjinud